Když před sto lety potřeboval někdo z Benešovských navštívit tetu na Hořensku, švagrovou v Poniklé či sestru provdanou do Tříče, prostě za nimi "zašel". Po starých obecních cestách vedoucích nejkratším směrem přes kopce a lesy to kupodivu nebylo ani tak daleko. Chodit pěšky nebylo pro naše předky nic neobvyklého, turistikou to ale nenazývali.

     Rozvoj turistiky je v Benešově úzce spjat s dělnictvem, jehož počet tu od konce 19. století prudce stoupal. Většina nově příchozích rodin pocházela rovněž z venkova, ale díky práci v továrně měl jejich den jiný rytmus,  než v jakém žily rodiny sedláků či chalupníků. Úměrně tomu, jak se zkracovala pracovní doba v továrnách, prodlužoval se volný čas, který dělníci bydlící povětšinou v továrních bytech nemuseli věnovat práci na poli a v chlévě, ale mohli s ním naložit po svém. Někteří chodili do hospody, jiní se zabývali politikou, jedni cvičili či hráli divadlo, další pak věnovali svůj volný čas práci s dětmi.

     Myšlenky, které v dělnickém prostředí nalezly vhodnou půdu pro své zakořenění a následující rozvoj, se týkaly skautingu a trempování. Turistika nebyla náročná na finance, děti a jejich vedoucí podnikali výlety po okolí pěšky, na kolech i na lyžích, ti starší si občas vyzkoušeli spaní pod širákem i pod stanem. První opravdu velká turistická akce se uskutečnila 26. září 1931, kdy se na hřišti pod skálou konalo celookresní setkání skautů a trempů. Už tehdy patřili k největším propagátorům turistiky Karel Kobr a Zdeněk Volf. Jejich turistickým oddílem prošla nejen generace jejich dětí, ale i vnoučat. V polovině sedmdesátých let podnikali výlety do okolí téměř každou sobotu, o čemž podávají svědectví oddílové kroniky.

     Zajímavá je i historie turistické klubovny neboli vagonu. V listopadu 1936 požádal Karel Remsa obec o odprodání obecního pozemku, který se nacházel pod skálou vedle hřiště. Zároveň žádal o sdělení, kolik by oněch požadovaných 150m2 stálo. Obec s prodejem souhlasila a ještě téhož roku sem byl umístěn vyřazený železniční vagon, který se brzy stal chloubou malých turistů a spolehlivě jim sloužil až do počátku osmdesátých let. V té době zájem dětí o pěší výlety upadl. Zdeněk Volf a Karel Kobr zemřeli a noví vedoucí se nenašli. Vagon začal chátrat, nenechavci si postupně odnesli vše, co se odnést dalo. O vyrabovaný, ale sběratelsky cenný vagon projevili zájem železniční nadšenci, kteří jej chtěli od zdejší telovýchovy odkoupit. Než si jej stačili odvézt, došlo 12. května 2002 k požáru. Škoda byla vyčíslena sice jen na pět tisíc korun, nenávratně však zmizel kousek benešovské historie.

    Po sjednocení zdejší tělovýchovy byl turistický oddíl jedním z oddílů TJ Jiskra Benešov a patřil k nejaktivnějším. Provozovala se turistika letní i zimní, na výlety chodili dospělí i děti, benešovstí turisté byli zapojeni i do celostátních akcí, jakými bylo např. 100 jarních kilometrů. Turistice se ale věnovaly i jiné zdejší organizace a spolky. Svaz žen pořádal výlety do Krkonoš, zájezdy spojené s turistikou organizoval Dohlížecí výbor Jednoty či požárníci, svazáci uspořádali dokonce dva ročníky dálkového pochodu Benešovská šlápota.

     V roce 1990 byl znovu ustaven Klub českých turistů, jeho předsedou se stal Jan Mucha, jemuž s vymýšlením akcí i s jejich organizací pomáhali Karek Kobr mladší a Jan Hubař, kteří zvládli i tak velkou akci, jakou bylo uspořádání IV. oblastního srazu KČT oblasti Krkonoše a Podkrkonoší na konci srpa 1997. K tradičním bodům turistického programu přidali v průběhu uplynulých dvaceti let bezpočet akcí nových, které se už také zařadily mezi tradiční. Své si v kalendáři akcí najdou vyznavači běžek, milovník výletů na kolech i pěšího putování. Oblíbené zimní přejezdy českých i moravských pohoří může  zrušit jen nedostatek sněhu, velké letní putování už cykloturisty zavedlo do Alp i k moři, při podzimním výletu turisté prochodili Lužické i Jizerské hory. Závěr roku patří akci Na Štěpána na Štěpánku, už několik let se smutným dovětkem Memoriál Karla Kobra.

     Vztah k turistice zkrátka mají Benešovští v krvi, ostatně už 1.6.1906 rozhodli tehdejší představitelé obce, že částkou 100 korun podpoří zřízení turistické stezky ze Železného Brodu do Bítouchova, ovšem s podmínkou, že cesta bude široká alespoň 1,5 metru.

    Se souhlasem autorky Lenky Holubičkové: